Zkušenosti které jsme zapomněli

 K otevření tohoto tématu a porozumění užitečnosti v praxi, bych vám chtěl říci specifický příklad jednoho vojáka.
 

 

nlp1

 Je to příběh, který se odehrál před několika léty. Tenhle mladý voják jednoho dne, když spěchal domů z vysoké školy kterou navštěvoval seskočil ze schodů a roztříštil si kotník. Došel domů a v tu chvíli nevnímal nic zvláštního nebo omezujícího. Jediné na co myslel byly věci, které potřebuje udělat. Několik dní na to si všiml, že má nohu neobvykle nateklou a při chůzi nějak zvláštně skřípe. Rozhodl se tedy pro jistotu vyhledat lékaře. Doktor si jeho nohu dlouze prohlížel a vyptával se na různé věci. Poté ho poslal na rentgen s tím, že až bude mít snímky ať se vrátí. Rentgenové snímky ukázaly roztříštěnou zlomeninu nohy. Vyšetření ukázalo, že voják má anestézii nohy a to nejen povrchně, ale i do hloubky. Díky tomu necítil žádné zranění. Jak tento muž dokázal rozvinout anestézii nohy, bez jakékoli pomoci nebo jakékoli instrukce? Zdá se to neuvěřitelné, ale je spousta lidí a různých situací, kdy lidé mohou použít svých psychologických sil k tomu, aby vyloučili, řídili nebo ovládali fyziologické úkazy. Také třeba obchodník, jehož firma je úspěšná, vydělává, ale on si dělá starosti. Má imaginární starosti. Může myslet na spousty věcí, které se mohou přihodit jemu nebo jeho firmě. Co dělá s těmi starostmi? Vyvine žaludeční nebo dvanáctníkové potíže. Nebo hospodyně, jenž si dělá starosti s čímkoliv, může vyvinout hroznou bolest hlavy. Není zde žádná otázka ohledně její bolesti hlavy. Na první pohled nic, co by mohlo dát tyto starosti do spojitosti s její bolestí hlavy. A je to velmi skutečná bolest, ačkoli příčina může být docela imaginární. Je spousta situací a spousta projevů a tyto psychologické síly jsou ohromně důležité.

Ne vše co se naučíme pochází z knih

 
Učení je věc, která si zaslouží pozornost. My všichni absorbujeme během života mnoho zkušeností, během nichž se učíme důležité věci. Malé děti se učí chodit, vstávají a padají, učí se držet rovnováhu a přitom zatínají určité skupiny svalů. Postaví se a náhle jim povolí nohy v kolenou. Když se naučí držet kolena pevně, náhle je zradí boky a už zase sedí. Mezi tím probíhá mnoho dalších učení. Jak se opřít o ruce a držet je pevně přitom zvednout zadek a náhle zjistí, že takhle se vstát nedá. Tak nohy opět pokrčí, sednou si na bobek a snaží se nohy opět propnout a přitom musí držet rovnováhu nebo se něčeho přidržet, to je ohromná práce. A je toho ovšem daleko víc, co během toho učení musí zvládnout. Učí se všechny tyto věci tak podrobně, že o několik let později, když už jsou větší zapomenou na proces jak se učili ovládat své tělo. Budou reagovat velice rychle a přesně například ve chvíli, kdy na ně sedne komár, na jakoukoliv část jejich těla. Řekněme, že komár sedne na jejich rameno. Bez jakékoliv myšlenky, bez jakékoliv analýzy, bez analýzy, že je na pravém rameni a dokonce, když je levá ruka v kapse, můžou s ohromnou rychlostí a přesností, vytáhnout ruku z kapsy a trefit komára na rameni. Jak se naučili tu rychlost a přesnost pohybů? Malé děti se nejprve učí jíst svými prsty. Později vezmou lžíci. Nejprve do ní koušou a pravděpodobně budou mít jídlo všude po sobě i kolem sebe. Nakonec se učí měřit všechny pohyby tak, aby mohly dát lžíci do pusy. Děti se učí poznávat svou tvář, svá ramena a ruce, vrtět nohama a mnoho dalšího. Vy jste také prošli přes tuto fázi učení, a pokud byl někdo v těchto fázích učení zvědavý, mohl například objevit, že přestože se učí psát pravou rukou dokáže to i levou rukou bez toho, aby prošel učení stejně složitě jako s pravou rukou. I když písmo levé ruky bude spíše připomínat písmo lékaře. Tohle je pravdou díky přenosu učení. Lidské bytosti, když se jednou cokoliv naučily, mohou toto učení převést k ostatním silám, které řídí jejich tělo.
A ve stavu transu se využívají zkušenosti učení, které nám pomáhají ke spokojenému životu.

Filosofové říkají, že celá realita je v našich hlavách