fbpx

Využití nevědomé mysli

V hypnóze využíváme podvědomé mysli. Co myslím, podvědomou myslí?
 

 

earth

 Mám na mysli tu část, kde jsou naše zkušenosti učení. Podvědomí nebo nevědomí je jakýmsi skladištěm našich zkušeností. Například můžete spát, ležet v posteli a přitom snít, že se procházíte domem a mluvíte s přítelem. Můžete jít ven a cítit vůni květin, poslouchat ptáky, cítit vánek na tvářích a užívat si rozhovoru. Všechno je zcela dokonalé a skutečné, protože vaše podvědomí dovoluje podrobné zpracování tohoto snu. Skutečná pravda je, že jste v posteli. Během snu si můžete sednou na židli. V tomto specifickém okamžiku jste se pravděpodobně otočili na záda ve své posteli. Je to čas, kdy se ve svém snu opíráte o zadní část židle. Ohromné je, že vaše podvědomí může jednat s realitou pocitu vašich zad na posteli a smíchat ji s realitou vzpomínek nebo představ jakéhokoliv druhu. Pokud vezmu propisku, zvednu ji a požádám vás, abyste jste se na ni dívali. Ve skutečnosti to co uděláte je, že přijmete vizuální obraz tohoto objektu. Díváte se na to, ale všimnete si také, že jsem ji dal dolů a přesto ji za určitých okolností můžete vidět stále nahoře. Stále totiž ještě máte vizuální obraz a vizuální paměť ve vaší mysli. Můžete vyvolat ten vizuální obraz propisky tam nahoře ve vzduchu, že? Vyvoláváte vzpomínky objektů a myšlenek, abyste mohli mluvit s přítelem ve vašem snu. Porozumění této projekce vzpomínek je důležité pro porozumění hypnóze. Tento specifický fenomén může být definovaný jako stav uvědomění, ale je v první řadě zaměřený na naše vnitřní myšlenky s plnou pozorností této myšlenky. To se liší od vědomé pozornosti, která je nasměrovaná jen k realitě. Například pokud bych se zeptal kohokoliv z vás co jste dostali k třetím narozeninám nejspíše byste se na mě podívali a řekli něco, jakože to už je dávno. Jak si to můžu pamatovat? To není důležité, proč bych si to měl pamatovat? Odmítli byste tuto vzpomínku vzhledem na okolnosti a přijetí obtížnosti vyvolat takovou vzpomínku. V hypnotickém stavu jsme náchylní k myšlenkám a přijímáme je. Ve stavu transu byste přijaly myšlenku toho, že dárek vašich narozenin je jednoduše součástí těchto narozenin. Měli jste třetí narozeniny což je historický fakt. Byla to určitá situace, která nesla významné kombinace jednorázových zkušeností. Ve stavu transu můžete začít myslet v rámci této reality. Proto je hypnóza v podstatě stav vnímavosti k myšlenkám a ocenění jejich základních hodnot a významů. Můžete přijmout nebo odmítnout tuto ideu a můžete na ni reagovat v rámci zkušenosti učení. V tomto stavu zvláštního uvědomění nebo zvláštního vědomí hypnotizér komunikuje s myšlenkami a zkušenostmi klienta a orientuje ho v té jedinečné, jednotlivé hypnotické situaci, která je specifická pro každého jednotlivce. Lidé inklinují odpovídat ve shodě se vzory, které jsou pro ně jedinečné. V hypnotickém stavu je klient ochotný přijmout myšlenku, která je nabízena. Poté zkoumá tuto ideu, jestli má pro něj nějakou hodnotu. To je jedním z důvodů časového zpoždění v hypnotickém chování. Čas je potřebný pro zkoušku myšlenek a porozumění. Je to velmi pečlivá zkouška. Lidé přijmou myšlenky v rámci jejich vlastních souřadných systémů a zkušeností učení života. Tyto zkušenosti mohou být neobvyklé a docela neočekávané. Chtěl bych vám ukázat příklad změny lidského vnímání. Tříměsíční dítě je vzato k pediatrovi. Dítě nevěnuje velkou pozornost lékaři v bílém do chvíle, kdy mu lékař dá injekci. A o tři měsíce později, když se dítě vrací k lékaři začíná ihned brečet jakmile je v ordinaci a vidí lékaře. Jaký druh paměti využívá tříměsíční dítě? Skrz životní zkušenosti učení jsou různé podmínky pro jednotlivce, které zahrnují součet funkcí, které se účastní situace nejaktivněji jako například krevní oběh, nervové a svalové napětí a další. Kdykoliv vyvoláte správný druh popudů můžete vyvolat některé z těchto podmíněných chování. Hypnózu je možné použít jako metodu, kterou zabezpečíte kompletní pozornost klienta. Tu je poté možné zaostřit a vytvořit stav vnímavosti takovým podmínkám, aby byly v souladu s tím významným minulým učením. Rád bych zdůraznil, že stav transu neznamená, že jedinci jsou v bezvědomí nebo že nemohou fungovat s jejich vědomou myslí. Hypnotické techniky nejsou v podstatě nic víc než prostředky zaujetí pozornosti klienta, abyste mohli nabízet nějaké myšlenky, které je mohou uvést do aktivace jejich vlastních kapacit k tomu, aby pozměnily jejich chování.

Kupříkladu: Barbora byla čtrnáctiletá dívka, která začala selhávat ve škole a vyvinula vážné manifestace v chování. Řekla, že její nohy byly obrovské a tak přestala chodit do školy, kostela, dokonce nevycházela ani z domu. Nechtěla s nikým mluvit. Její matka, která byla Ericksonovým klientem se s ním radila o dceřině problému. Řekl jí, že přijde na návštěvu, a že bude souhlasit se vším co jí řekne. Neměla říci dceři, že přijde k nim domů. A když přijel vytáhl stetoskop a řekl matce: ,,Myslím, že bych si vás měl nejdříve poslechnout. Tak si prosím odložte, ale zavolejte svoji dceru, aby nám tu pomohla a přinesla osušku“. Dívka samozřejmě nemohla odmítnout vstoupit a asistovat mu. To byla první věc kterou pro něho udělala. Zdá se to být tak nevinné, vhodné a správné. Pečlivě vyšetřoval její matku zatímco Barbora stála vedle postele v nohách se zasmušilým pohledem ve tváři. Nakonec vstával z místa kde seděl a ustupoval pozadu směrem k Barboře. S důrazem a opravdu pečlivě Barboře šlápl na nohu tak, aby zakřičela bolestí. Poté se otočil k ní a zdánlivě velmi zlostně jí řekl: ,,Kdybys měla ty zatracený nohy dost velký, abych je mohl vidět, nešlápl bych ti na ni a nemuselo tě to bolet“. Barbora se na něho podívala nejprve s vystrašeným výrazem, ale po chvíli se jí začal vkrádat úsměv na tvář. Poté se otočila a odešla z místnosti.

Než doktor Erickson odešel přišla Barbora za matkou a zeptala se jí: ,,Mami , mohu jít ven?,, Barbora šla na procházku toho dne. Šla do nedělní školy den následující a vrátila se do školy v pondělí.

Hypnotická sugesce může využít a vyvolat stávající potenciál klienta, avšak nemůže do něho vložit něco úplně cizího.